Vítejte na stránkách věnované obci Dědov - Javor




 

Vesnice Dědov

Vesnice Dědov byla založena někdy kolem r.1256 opatem Martinem na levém břehu řeky Metuje, severozápadně od města Police, a to s právem německým /t.j. s dědičnou rychtou/. Tehdejší známé jméno obce bylo Wes Jawor. Domníváme se, že název obce vznikl podle velkého množství javorů, které zde rostly. Roku 1395 se připomíná "Villa Diedova". Tato obec patřila k panství polickému. Až roku 1534 byla zanešena pod názvem Wes Jawor. Jméno Mohren se objevilo poprvé teprve roku 1652. Podle nejstaršího urbáře z roku 1406 měla obec Dědový 1,5 lán mimo svobodný půllán rychtářův /šolcův/.

Z lánu polí platili hospodáři vrchnosti jen 16 grošů ročně. Pokud jde o platy naturální, odváděli Dědovští vrchnosti z každého lánu po 1,5 korci/pravděpodobně 0,5 korce žita, 0,5 korce ovsa a 0,5 korce pšenice/, dále z každého lánu dva kury o Naroz. P. Marie a o vánocích a 12 vajec o velikonocích. Roboty byly tyto: orání na panských polích, z každého lánu 24 záhony třikrát do roka, a to dvakrát na ozimi a jednou na jaři, k tomu dovezení obilí do panských stodol, sušení a svážení sena do klášterního dvora, chodění na hon, o vánocích dovezení 1 vozu dříví do kláštera atd. Kdo neměl koní, konal různé ruční práce. Na zemskou obecní berni přispívala obec Dědový 48 grošů.

Koncem 14. století stál v Dědovém mlýn patřící dědičnému šolcovi, který jej take asi sám postavil. V Dědovém byla totiž dědičná rychta, držitel statku, k němuž rychta patřila, byl eo ipso rychtářem čili šolcem. Byl to vlastně představený obce, který předsedal i soudu, na němž zasedali konšelé dosazení vrchností. K těmto soudům tam zajížděl probošt polického kláštera. Šolcové byli povinni poskytnouti obědem, jeho čeledi a konšelům. Na tyto výdaje musil každý hospodář přispět 2 penězi. Šolcové byli osvobozeni od roboty, naproti tomu byli vrchnosti zavázáni vojenskými službami.

Obec Dědový byla králem Zikmudem dne 1.prosince 1420 zapsána panu Matěji Salavovi z Lípy, sezením na Skalách, později však zase vrácena vrchnosti. Za husitských válek byla tato obec zpustošena, ještě r.1547 připomíná se tu pustina, kterouzdědil soused polický Jan Biskupův po Mikuldovi, sousedu polickém, pravděpodobně tam však bylo takových opuštěných statků více. Podle urbáře z r. 1727 bylo v Dědovém 7 sedláků a 14 domkářů, z nichž 9 přibylo v době od r. 1654 do r. 1727. Dědovští patřili robotou ke dvoru klášternímu v Polici, kromě šolce, čili svobodníka. Sedmiletá válka zasáhla i do dějin Dědového, tak např. dne 17. dubna 1757 táhlo tudy značné pruské vojsko, dne 22. července 1758 došlo tu k šarvátce mezi Prusy a rakouskými husary. Dne 23. ledna r. 1757 vzbouřili se tu sedláci proti vrchnosti, přitáhli do Police, předložili tam nový "urbář" a prohlašovali, že už nechtějí robotovat. Pak se však zase uklidnili a vrátili se s nepořízenou domů.

Roku 1870 čítala obec Dědový 42 domy a 383 obyvatel. Roku 1892 byla tato obec přidělena k soudnímu okresu teplickému, zůstala však přifařena k Polici. Teprve r.1895 byla také vyfařena z polické osady a přifařena k teplicům. Hlasování, k němuž tehdy došlo, mělo tento výsledek, pro ponechání u Police hlasovalo 37 lidí, pro přefaření k Teplicům 11 osob, k volbě se nedostavilo 14 lidí, ale přesto k přefaření došlo.Tím byly přetrhány i poslední svazky obce Dědového k Polici.

© Šturmovi | Všecna práva vyhrazena.
Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
StaÄŤí si k jedné z tÄ›chto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 KÄŤ!
Objednat